Třetí kolo poháru ČMFS ve futsalu svedlo v kopřivnické hale E. Zátopka proti sobě týmy z krajského přeboru a 2. ligy východ. Utkání probíhalo v přátelském duchu a zejména na druholigových slávistech bylo vidět, že utkání přijeli odehrát jen z povinnosti. Obě družstva nastoupila k utkání ve značně okleštěných sestavách, ale hrstka přítomných diváků byla přesto očividně spokojena zejména s množstvím brankových příležitostí a vstřelenými góly. Soupeř šel v úvodu utkání sice do vedení, ale góly postupně začaly padat do jeho sítě. Po celé utkání pak Tlapičky udržovaly bezpečný gólový náskok, který se ustálil na konečných 12:9 v jejich prospěch. Toto vítězství znamená zároveň postup do čtvrtfinále krajské části poháru ČMFS, kde soupeřem bude další druholigový tým, tentokrát (pro Tlapičky rozhodně atraktivní) „sousední“ KOMAX Kunčice p/O.

K prvnímu nedělnímu utkání posledního turnaje sezóny 2010/2011 proti sobě nastoupily družstva z opačných pólů tabulky KP. Zatímco soupeř živil jakous-takous naději na záchranu v soutěži, od hráčů v černorůžových barvách (majících zajištěnou druhou příčku v tabulce) se nedal očekávat bůhvíjaký výkon. A úvodní desetiminutovka, ve které hrozil spíše náš soupeř, tuto domněnku jenom potvrzovala. Až ve druhé části prvního poločasu se přece jen zdálo, že se blýská na lepší časy, když ve 12. min. R. Štefek vstřelil svůj dvaatřicátý gól v soutěži a teoreticky mohl ještě pomýšlet na titul krále střelců moravskoslezského přeboru. Tlapičky i nadále udávaly tón hry, ale když se nepromění ani takové šance jako měl opakovaně A. Hubeňák, těžko lze pomýšlet na nějaké výraznější vítězství. A ve druhém poločasu to byli borci z Jeseníku, kteří nezahodili flintu do žita a několikrát prověřili již tradičné spolehlivého gólmana J. Otoupalíka. Prvním výrazným varováním byla situace kolem 24. min., kdy se po trestném kopu následně zakymácela branková konstrukce Otoupalíkovy svatyně. A když se nepodařilo proměnit ani jednu z několika málo slibných šancí, tak ve 33. min. již bylo srovnáno. V poněkud zbytečně nervózním závěru další branka nepadla a tak se obě družstva rozešla po nic neřešící remíze smírně s jednobodovým ziskem.

Druhým nedělním soupeřem byl v KP již zachráněný „příborský soused“, kterému jsme chtěli oplatit porážku z prvního vzájemného utkání. Po několika úvodních nepřesnostech jsme však již ve 4. min. prohrávali 0:1. O minutu později se naštěstí probudil sváteční střelec P. Grufík a srovnal skóre, jenže o pár minut později jsme prohrávali znovu. Situace se opakovala v náš prospěch a ihned po středovém rozehrání díky R. Štefkovi bylo opět srovnáno. Druhá desetiminutovka první půle pak byla plně v naší režii a soupeři jsme nasázeli dalších pět gólů a o výsledku byla prakticky rozhodnuto. Úspěšnými střelci byli dvakrát A. Hubeňák, J. Rumel a jednou zavěsil F. Korneta. Druhý poločas už tak „atraktivní“ rozhodně nebyl a k vidění byl celkem bezstarostný futsal, kdy útočná hra převyšovalo nad obrannými povinnostmi a tak se hra přelévala z jedné strany na druhou. Po gólu soupeře to byl znovu P. Grufík, který ve 24. min. svým druhým gólem v utkání překonal své střelecké maximum. O minutu později se rovněž podruhé v tomto utkání prosadil F. Korneta a soupeři zasadil již devátý fík. Kýženého desátého zásahu se však Tlapičky nedočkaly, naopak SVP Příbor dvěma zásahy upravil na relativně přijatelný (pro něho) čtyřgólový brankový rozdíl.

K poslednímu nedělnímu odpolednímu utkání jsme nastoupili proti týmu, se kterým jsme v prvním vzájemném utkání v čeladenské SH ostudně prohráli 1:8 a který před tímto utkáním ještě neměl jistou účast v příštím ročníku krajského přeboru. Celý první poločas se vyznačoval oku nepříliš lahodící podíváné a vyložených gólových příležitostí bylo na obou stranách opravdu jako šafránu. I úvod druhého poločasu nepřinesl v podstatě nic nového a až v poslední desetiminutovce se začalo něco dít. Bohužel hlavními aktéry byli hráči v černorůžových barvách, kteří zřejmě nad tímto soupeřem nechtějí zvítězit, ba naopak hrstku věrných tlapičkovských fanoušků a fanynek chtěli zbytečně podráždit. Ve 30. min. vše zahájil D. Hubeňák a po jeho kiksu šel soupeř poprvé do vedení. V pravidelných dvouminutových časových intervalech outsider z Krnova přidal další 3 branky a dvě minuty před koncem vše završil dalším kiksem tentokrát A. Hubeňák a tak po čtyřiceti odehraných minutách svítilo na ukazateli trapné (pro Tlapičky) konečné skóre 0:5.

K prvnímu nedělnímu odpolednímu utkání jsme nastoupili proti soupeři figurujícímu v popředí tabulky KP, navíc dostatečně motivovanému naším největším sokem (Slavií Ostrava) k sehrání co nejlepšího výsledku. Po vyrovnaném začátku jsme to byli my, kteří jsem šli díky M. Vyvialovi v 8. min. utkání do jednobrankového vedení. Soupeř se však brzy oklepal a prvním varováním byla nastřelená tyč Otoupalíkovy svatyně. Ve 14. min. již bylo srovnáno po jednoznačném přečíslení a vyšachování celé na place přítomné hukvaldské čtveřice. Do přestávky se přece jen ještě jednou radovaly černorůžové Tlapičky, když po individuální akci F. Kornety zavěsil M. Košica. Začátek druhé půle se podobal té první s tím rozdílem, že soupeř začínal čím dál tím víc zlobit a s nemalým přispěním jednoho ze sudích začalo přibývat faulů na naší straně. Po dalším z nich a následném trestném kopu bylo ve 27. min. opět srovnáno. O tři minuty později sice za vydatného nechtěného přispění soupeře M. Vicher opět strhl vedení na stranu Tlapiček, ale za další tři minuty bylo potřetí v tomto zápase srovnáno. A aby toho nebylo málo, necelé tři minuty před koncem šel soupeř poprvé v tomto utkání do vedení. M. Vicher stačil sice vzápětí ještě jednou srovnat skóre, ale v úporné snaze o vstřelení vítězného gólu se nakonec radoval náš ostravský soupeř a gólem v posledních sekundách zápasu získal pro něj poněkud překvapivě plný bodový zisk.

Druhým nedělním soupeřem byl frýdecko-místecký Rapid hrající rovněž v poklidu a vyšších patrech tabulky KP. Zápas probíhal za stálé mírné převahy našeho družstva a v 7. min. se poprvé do střelecké tabulky zapsal R. Štefek. O něco později přišel přece jen částečný útlum a několik nebezpečných akcí soupeře. Uklidnění do našich řad přinesla až druhá branka, když v 15. min. utkání po ose O. Vicher - J. Rumel skluzem dotlačil míč do sítě další z dynastie Vichrů – Michal. I ve druhém poločase byl k vidění zpočátku celkem nezáživný futsal (míněno bez většího vzrušení) a až postupně začaly padat další branky do sítě borců z F-M. Ve 23. min. po přihrávce M. Košicy zavěsil R. Štefek, v 28. min. M. Vyvial a ve 35. min. už na rozdíl pěti branek upravil po individuální akci opět R. Štefek. V závěru utkání pečetil až příliš krutou prohru soupeře M. Košica.

V posledním nedělním odpoledním utkání proti nám nastoupil další z týmů z popředí tabulky KP. A tento soupeř (zřejmě opět někým a něčím motivován) s řadou nažhavených mladíků v sestavě začal hned od začátku zostra a tak bylo zřejmé, že Tlapičky nečeká nic lehkého. V průběhu 1. poločasu si obě družstva moc gólových příležitostí nevypracovala a tak se „do šaten“ odcházelo bez gólů. I ve druhém poločase byla k vidění sice určitá snaha ze strany favorizovaných Tlapiček, ale soupeř hrál jako o život a celkem v poklidu odrážel hukvaldské nájezdy (pokud vůbec nějaké byly). A když to nešlo na straně jedné, tak to šlo na straně druhé. Ve 25. min. šel soupeř nejen do jednobrankového, ale o něco málo později dokonce do dvoubrankového vedení. Na straně Tlapiček zavládla určitá nervozita a po následném oplácení šel ve 30. min. předčasně pod sprchy kapitán hukvaldské družiny M. Košica. Soupeř přesilovku nevyužil a tak posledních cca 7 min. jsme vsadili vše na jednu kartu a hrou „bez brankáře“ se snažili pokusit o nemožné. Zázrak se však nekonal a když Roub z Vítkovic zasunul míč do sítě ještě potřetí, bylo o vítězi utkání (a tím zřejmě i o vítězi letošního ročníku krajského přeboru) definitivně rozhodnuto.

K prvnímu sobotnímu utkání proti sobě nastoupily první dva suverénně kralující týmy, o jejichž pořadí v dosavadní tabulce krajského přeboru rozhodovalo při bodové rovnosti pouze skóre. Dal se očekávat takticky boj, kde obranná činnost bude mít přednost před bezhlavým útočením. A průběh utkání dal této domněnce za pravdu. Bohužel běžela 3. min. utkání a po nedůrazném obranném pokrytí dvojice A. Hubeňák - F. Korneta to byl náš největší sok z Ostravy, který šel do jednobrankového vedení. Objektivně řečeno, Tlapičky měly v dalším průběhu 1. poločasu sice mírně navrch, ovšem byl to opět náš velký rival, který v 8. min. po ztrátě míče R. Štefkem v útočné fázi, z rychlého protiútoku tři proti jednomu „utekl“ již o dvě branky. Očividně spokojení slávisté hráli bez větších potíží svoji propracovanou defenzívu a v poklidu si ohlídali své poločasové vedení. Začátek druhé půle byl opět (alespoň co se týče územní převahy) v režii Tlapiček, ba co víc, postupem času začaly přibývat i gólové příležitosti. Jenže… ve 24. min. se ocitl v obrovské šanci R. Štefek a gólman soupeře zřejmě doteď neví, jak míč vyrazil a o malou chvilku později A. Hubeňák pálil pouze do tyče. Ve 29. minutě se řítil sám na opuštěného gólmana M. Vyvial a po jeho následném „skosení“ jsme hráli v početní převaze. A když se stále nedařilo soupeře něčím přelstít, byl to M. Vicher, který ještě v přečíslení prudkou přízemní střelou ze střední vzdálenosti dal Tlapičkám přece jen jakous-takous naději. Poslední desetiminutovka by se dala charakterizovat jako trvalé dobývání ostravské valu (i když soupeř taky občas zvedl hlavu), jenže ani další super šance R. Štefka ve 33. min. a závěrečná hra bez brankáře (kdy se už přece jen zdálo, že to tam musí spadnout) nepřinesly alespoň kýženou remízu.

Toto druhé utkání bylo sehráno zároveň jako součást Poháru KF ČMFS proti soupeři, s nímž nemáme zrovna příznivou bilanci. Tentokrát jsme začali v útočném trendu z prvního sobotního utkání a za necelých šest minut jsme vedli dvoubrankovým rozdílem. Nejdříve to byl T. Černík, který zavěsil po individuální akci agilního M. Vyviala a následně po akci A. Hubeňáka v pohodě neméně hrající M. Vicher zvýšil už na 2:0. O chvíli později však přišlo určité sebeuspokojení a rázem to bylo 2:1. Tlapičkovský útlum pokračoval nadále a v 11. min. již bylo srovnáno. Ve stejné minutě se sice poprvé do střelecké tabulky po skrumáži v obraně soupeře zapsal (do té doby neproduktivní) R. Štefek, jenže novojičínští stačili do poločasu opět vyrovnat. V úvodní desetiminutovce druhého poločasu byl k vidění herně vyrovnaný futsal s mnoha příležitostma na obou stranách. Soupeř vycítil šanci, jenže v pravý čas se probudil další „hukvaldský“ ostrostřelec J. Rumel a ve 12. min. měly Tlapičky opět náskok jednoho gólu. Top Dogs se však nevzdával a nebýt několika skvělých zákroků našeho gólmana J. Otoupalíka, zřejmě by toto vedení netrvalo dlouho. Hanysovo umění bylo k vidění zejména ve chvíli, kdy byl po druhé ŽK vyloučen F. Korneta a gól v naší síti visel doslova ve vzduchu. Konečnou výsledkovou podobu naštěstí stanovil opět J. Rumel, když v poslední minutě utkání snaživého a trvale zle dotírajícího soupeře dorazil do kolen svým druhým gólem v zápase.

K poslednímu sobotnímu utkání marodkou a vykartováním zdecimovaný soupeř k utkání nenastoupil a tak utkání bylo kontumováno výsledkem 5:0 ve prospěch Tlapiček.

Celý první poločas prvního nedělního odpoledního utkání se nesl ve stínu čeladenské můry a zdaleka to nebyly ty staré dobré Tlapičky, které s lehkostí sobě vlastní porážejí jednoho soupeře za druhým. První desetiminutovka byla zcela vyrovnaná s minimem šancí na obou stranách. Až druhá desetiminutovka přinesla přece jenom více vzruchu a větší aktivita byla přece jen viditelnější na straně Tlapiček. Jenže v probíhající 18. min. utkání po dlouhém výhozu brankáře chyboval v obranné činnosti nedůrazný A. Hubeňák a soupeř šel do poločasového jednobrankového vedení. Začátek druhé půle byl opět ve znamení naší mírné převahy a ve 24. min. již bylo srovnáno, když důrazný J. Rumel vybojoval v brankovém území míč a pro posilu z béčka T. Černíka nebyl žádný problém doklepnout jej do sítě. O dvě minuty později se paradoxně celá situace opakovala znovu a po dorážce T. Černíka to bylo rázem 2:1 v náš prospěch. O další dvě minuty později to byl pro změnu D. Hubeňák, který po nezištné přihrávce R. Štefka a vyšachování obrany soupeře zvýšil vedení už o dvě branky. V této části hry již byla stále zřetelnější převaha na straně Tlapiček a po dalším přečíslení soupeře a přihrávce „navrátilce“ R. Štefka se poprvé prosadil také M. Košica. Ve 28. min. se poprvé do střelecké tabulky zapsal rovněž A. Hubeňák, když zavěsil po hezké individuální akci M. Vichra. Poslední gól byl k vidění v závěru zápasu, kdy po další nezištné přihrávce F. Kornety konečně protrhl střeleckou smůlu R. Štefek.

Herní aktivita z prvního utkání se přenesla i do úvodu druhého nedělního zápasu, proti relativné těžšímu soupeři. V 8. min. byla k vidění první zajímavá situace, kdy se střelecky probudil také J. Rumel a po přihrávce R. Štefka zavěsil z téměř nemožného úhlu. Převaha byla nadále na naší straně, ovšem kromě nastřelené boční tyče T. Černíka vyšla naprázdno. Až v 17. min. byl k vidění tradičně milimetrově přesný dlouhý výhoz našeho gólmana a po super zpracování R. Štefek zvýšil na 2:0. Závěr první půle však přinesl určitý útlum, soupeř začal zlobit a vyústěním toho byl první gól v naší síti. Hned v první minutě druhého poločasu po předcházejícím „autu“ J. Rumla však F. Korneta nepřipustil žádný zvrat v utkání a Tlapičky šly znovu do dvougólového vedení. A když o tři minuty později po krásné individuální akci sám proti brankáři R. Štefek vstřelil svůj druhý gól v tomto utkání, bylo o výsledku zápasu rozhodnuto. V 29. min. po přihrávce F. Kornety navýšil rozdíl skóre J. Rumel dokonce už o čtyři branky. O dvě minuty později sice soupeř snížil na 5:2, ale jelikož zbývajících posledních devět minut se neslo ve znamení ospalého futsalu na obou stranách, na výsledku se již nic nezměnilo.

V nastoupeném útočném trendu pokračovaly Tlapičky i v posledním nedělním utkání proti soupeři ze spodních pater tabulky KP. První branka však na sebe nechala čekat až do 9. minuty, kdy A. Hubeňák prostřelil ze střední vzdálenosti co se dalo a bylo to 1:0. O minutu později obdobně střílel M. Vicher a jeho projektil prosvištěl mezi gólmanovy nohy podruhé. A do poločasu to byl znovu aktivně hrající M. Vicher, po jehož další pumelenici šly Tlapičky do šaten z tříbrankovým vedením. I ve druhém poločase byl k vidění (konečně!) ze strany růžověčerných barev okulahodící futsal s množstvím zajímaných kombinačních akcí a navrátívšíse chutí do hry. Ve 22. min. J. Rumel „dorazil“ míč do sítě soupeře po sólu M. Košicy a poté v rozmezí 27. a 28. min. padly další dvě branky, jejíž autory byli R. Štefek (po trestném kopu M. Vichra) a A. Hubeňák (prudká přízemní střela ze střední vzdálenosti). V poklidu hrající Tlapičky tak utkání dovedly bez větších problémů do vítězného konce a Odrám na jejich cestu domů přidaly další dva kousky, jejichž autory byli A. Hubeňák (levačkou další „housle“ brankáři) a R.Štefek, který svým pátým zásahem se stal nejlepším hukvaldským střelcem nedělního turnaje.

K úvodnímu utkání pošmourného (nejen co se týká počasí) sobotního dopoledne jsme nastoupili poprvé v nové sportovní hale v Čeladné proti (ve středu tabulky se pohybujícímu) nováčkovi soutěže družstvu K1 Jeseník. A jakoby nepříliš optimistické venkovní počasí se přeneslo do útrob a hlavně do mysli vedoucího mužstva tabulky KP, pro které měly být všechny tři sobotní zápasy povinnou bodovou záležitostí. Jenže hned úvodní minuty zápasu naznačily, že dneska to zřejmě asi jen tak lehce nepůjde…. V 6. min. M. Vicher jen za cenu faulu zabránil soupeři slibně se vyvíjející akci a tak bylo zřejmé, že po udělení jemu 4 ŽK bude následovat stop v dalším zápase. Nicméně o tři minuty později (po nádherném výhozu brankáře) M. Vicher zřejmě nedeprimován touto skutečností zpracoval míč a s přehledem jemu vlastním poprvé rozvlnil síť soupeře. Bohužel o dvě minuty později bylo srovnáno a to v době, kdy borci z Jeseníku převzali iniciativu a vůbec nepůsobili nějakým zakřiknutým dojmem. Začátek druhé půle byl přece jen ze strany Tlapiček o poznání lepší a tak po rychlém brejku ve 24. min. zvyšuje A. Hubeňák na 2:1.Tento gól kluky zřejmě nabudil a o minutu později J. Rumel zvyšuje už na 3:1. Jenže soupeř nehodil flintu do žita a o další dvě minuty to bylo opět pouze jednogólové vedení. Dvougólový náskok se vrátil zpět po další samostatné akci agilního M. Vichera – 4:2. A aby toho nebylo málo, ve 33. min. navyšuje po super akci a zakončení M. Vyvial vedení na 5:2. Do konce zápasu byla poté k vidění mimo další ŽK (P. Grufík) netrefená prázdná klec M. Vichera a tak v průměrném zápase a po spolehlivém výkonu gólmana to nakonec byly tři (i když ne lehce) vydobyté body.

Proti staronovému účastníkovi krajského přeboru jsme začali iniciativně a ve 3. min. po akci M. Vyviala to byl F. Korneta, který otevřel skóre utkání. I poté byla mírná převaha na naší straně, ovšem proti zformované a takticky dobře připravené obranné čtveřici se těžce hledala nějaká schůdná cestička k jejímu proniknutí. A tak když to nešlo ze strany Tlapiček, byli to naši sousedé z Příbora, kdo po špatném střídání v 17. min. srovnali poločasové skóre na 1:1. Hned v úvodu druhé půle po výhozu brankáře a následném samostatné průniku M. Vyvial poslal Tlapičky do jednobrankového vedení. O minutu později ovšem bylo opět srovnáno, a aby toho nebylo málo, v rozmezí 26. až 28. minuty přišly první ničivé mořské vlny a rázem jsme prohrávali o dvě branky. Ve 30. min. svitla jiskřička naděje, když Tsunami byl vyloučen po hrubém faulu na M. Košicu jeden z jejich hráčů a o pár desítek vteřin později M. Vyvial po střele ze střední vzdálenosti přece jen oživil naděje růžověčerných Tlapiček. Marné bylo následné dobývání příborské valu, jako o život hrající soupeř nesmírnou obětavostí a s nezbytným kouskem štěstí nakonec získal pro něho nečekané 3 body.

Úvod posledního sobotního zápasu (proti poslednímu mužstvu tabulky KP) vyšel lépe soupeři, který nejprve ve 3. min. nastřelil tyč a o minutu později se už radoval z vedení 1:0. V 7. min. sice M. Vyvial nastřelil rovněž tyč, jenže z následného protiútoku to už bylo 0:2. Až do konce 1. poločasu byla ze strany Tlapiček k vidění sice mírná snaha, ale zejména to byla neuvěřitelná křeč a trápení se sebou samými. Když ve 3. min. druhého poločasu vystřelil z půlky hřiště F. Korneta na bránu a díky clonivšímu J. Rumlovi míč doplachtil až do sítě zkoprnělého brankáře, zdálo se, že „terazky to prijde“. Jenže přišlo to, co nečekal ani ten největší pesimista. Jestliže v předcházejícím utkání s Příborem přišlo ve druhém poločase celkem očekávané (alespoň co do názvu) Tsunami, tentokrát zemětřesení udeřilo na Tlapičky znovu a s mnohem větší intenzitou. Důsledkem toho byl absolutní zmatek a chaos ve vlastních řadách a absence jakéhokoliv alespoň náznaku vymyslet a zrealizovat něco kloudného. A tak neutěšeně stoupal počet míčů v naší síti, který se zastavil až na konečných 8!!!zásazích v Otoupalíkově svatyni. Jediným pozitivním zjištěním je snad poznatek a skutečnost, že horší už to nemůže být…….

K prvnímu utkání nedělního dopoledne v kopřivnické SH jsme nastoupili s cílem (jak jinak) naplno bodovat. A hned od úvodního hvizdu rozhodčích jsme převzali otěže do svých rukou a měli mírně navrch. Jenže přišla 10. min. utkání a po výhozu soupeřova brankáře se ocitl z ničeho nic sám před Otoupalíkem jeden z jeho borců a rázem jsme prohrávali o jeden gól. Vedení soupeře naštěstí netrvalo příliš dlouho a o tři minuty později přízemní střelou k tyči srovnal skóre M. Vicher. Do konce první půle byl k vidění snad ještě jeden zajímavější moment, kdy A. Hubeňák nastřelil tyč soupeřovy svatyně. Začátek druhé půle vyšel lépe Tlapičkám a nebyl to nikdo jiný než lídr tabulky střelců KP R. Štefek a po jeho samostatné akci se vedení přehouplo na naší stranu. Důležitý moment nastal na přelomu druhého poločasu, kdy po druhé žluté kartě byl vyloučen A. Hubeňák. Naštěstí Fifejdy tuto svoji výhodu nevyužily a tak jim nezbylo nic jiného, než začít riskovat při hře „bez brankáře“. V 18. min. ještě J. Rumel trefil pouze spojnici břevna a tyče, ale o minutu později to byl v neděli výborně hrající M. Vicher a do odkryté brány zavěsil potřetí. Soupeř hrál vabank a toho stačil ještě využít D. Hubeňák a v téže minutě stanovil konečné skóre (i když nad očekávání těžce vydobyté ) 4:1 v náš prospěch.

Druhý nedělní soupeř Tlapičkám moc nesedí a v dosavadních utkáních s ním to byly vždy těžce vydobyté body (a to ne všechny). Tentokrát to však byl úplně jiný zápas a soupeř s nepříliš rozsáhlým kádrem hráčů nekladl (zejména v prvním poločase) příliš velký odpor. O tom svědčí skutečnost, že na ukazateli skóre běžela 12. minuta a stav byl již 5:0 v náš prospěch. Úspěšnými střelci byli R. Štefek, F. Korneta, J. Rumel (po famózním výhozu brankáře hlavičkoval !!! neméně skvěle do prázdné brány – snad nejhezčí akce dne), a po individuálních akcích opět R. Štefek a M. Košica. Po tomto uragánu přišel zcela pochopitelný útlum a soupeř v 15. min. snížil pro něj hrozivě vyhlížející skóre. Druhý poločas pokračoval v poklidném až ospalém tempu, ze kterého nevyvedl z míry ani druhý gól Sákrovce v naší síti. Sice jsme měli míč déle v držení na svých futsalkách, ovšem produktivita byla tatam a gólový prach byl zřejmě vystřílen v prvním poločase. Až 5 minut před koncem zápasu se přece jen střelecký potenciál vrátil na stranu Tlapiček a po individuálním průniku F. Kornety to byl R. Štefek, který v tomto utkání zavěsil již potřetí. Bezradný soupeř zkoušel vše možné i nemožné a výsledkem toho byl sedmý gól v jeho síti, kdy si dezorientovaný obránce připsal výstavní zásah do vlastní brány (gól byl „přisouzen“ atakujícímu R. Štefkovi)

K poslednímu utkání jsme nastupovali proti relativně nejslabšímu družstvu (dle aktuální tabulky KP) nedělního turnaje. Že se bude jednat o jednoduchou záležitost ovšem průběh zápasu vůbec nepotvrdil. Úvodní pětiminutovka první půle byla sice v naší režii, ovšem ve druhé to byl nenápadný soupeř z Ostravy, který převzal otěže do svých rukou. Ve 13. min po trestném kopu a následném odstřelování soupeřovy svatyně to byl přece jen J. Rumel, který poslal Tlapičky do vedení. Zanedlouho však bylo srovnáno, když soupeř využil standardní situaci tentokrát ve svůj prospěch. V závěru prvého poločasu se přece jen začalo blýskat na lepší časy a zásluhou F. Kornety a R. Štefka jsme šli do šaten s dvoubrankovým vedením. V úvodu druhého poločasu byl k vidění parádní technický kousek M. Vichra, po jehož realizaci (a faulu na něj) vzplály emoce na obou stranách a vyústěním této strkanice bylo po jedné červené kartičce na obou stranách. Po další brance agilního M. Vichra se mohlo zdát, že zbytečně nervózní utkání bude dovedeno v poklidu do vítězného konce, ale po našich obranných chybách ostraváci snížili na rozdíl jednoho gólu a rázem bylo všechno jinak. Soupeř nepříjemné a zle kousal a odmítal se smířit s další porážkou od lídra tabulky. Jeho snaha byla definitivně pohřbena 2 min. před koncem zápasu, když J. Rumel vzal osud utkání do svých rukou a z půlky hřiště do odkryté klece stanovil konečné resume zápasu.

K prvnímu utkání nedělního dopoledne v kopřivnické SH jsme nastoupili v plné síle (ovšem opět bez trenéra) s cílem naplno bodovat. Po tradičně úvodní ospalé pětiminutovce byl k vidění první zajímavý okamžik – R. Štefek fauloval soupeřova hráče a z trestného kopu šel soupeř do jednobrankového vedení. Naštěstí o několik desítek vteřin později tuto svoji „chybu“ napravil a po jeho přihrávce M. Košica srovnal skóre. Tento gól byl zřejmé důležitým momentem v tomto utkání, protože v průběhu další minuty postupně J. Rumel a pak M. Vicher zvýšili vedení Tlapiček už na 3:1. Ve 12. min. se poprvé v tomto utkání trefil rovněž R. Štefek a přestože soupeř v téže minutě snížil, střelou ze střední vzdálenosti M. Vicher stanovil poločasové skóre na 5:2 v náš prospěch. První desetiminutovka druhého poločasu byla zejména z naší strany značně nepřesná až rozháraná a gólových příležitostí bylo na obou stranách asi tolik, kolik je počet abstinentů ve večerních hodinách v hospodě u Vajta. V tomto trendu probíhal vlastně celý druhý poločas, i když zejména v závěru zápasu bylo k vidění několik zajímaných momentů. Jedním z nich byl šestý gól v ostravské síti, jehož autorem byl M. Košica. Soupeři byla v poslední minutě ještě dána 2x možnost ohrozit „z penaltové značky“ (po 6 AKU faulech) bezchybně chytajícího Otoupalíka, ale na výsledku se již nic nezměnilo.

K druhému utkání nastoupily proti sobě dosud dva vedoucí týmy průběžného pořadí krajského přeboru a tak se dal očekávat zajímavý mač. Ihned od začátku bylo zřejmé, že ani jeden z týmů nechce udělat žádnou chybu a tak bylo k vidění oboustranně opatrné oťukávání se. Herní aktivita byla opticky na naší straně a zejména to byl R. Štefek, který měl ke vstřelení úvodního gólu asi nejblíže. V poslední pětiminutovce první půle byl k vidění přece jen zajímavější a agresivnější futsal, přesto poločas zůstal bezbrankový. Nastoupený trend s řadou nepřesností pokračoval i začátkem druhého poločasu a v jeho úvodu se zaskvěl několika zákroky gólman J. Otoupalík. Štěstí se přece jen usmálo na růžověčerné Tlapičky, když v 9. min. J. Rumel vstřelil úvodní gól „frýdecko-místeckého“ derby. O minutu později byla k vidění snad nejkrásnější akce tohoto utkání. Do té doby ne příliš viditelný M. Vyvial z vlastní poloviny hřiště předvedl supersólo a R. Štefkovi nezbylo nic jiného, než míč dopravit do zcela odkryté svatyně nám dobře známého brankáře soupeře L. Kotaly. V posledních minutách zápasu jsme měli (po 6 AKU faulech Rapidu) ještě možnost zvýšit skóre, ale ani penaltoví střelci A. Hubeňák a J. Rumel již nebyli úspěšní.

K poslednímu utkání jsme nastupovali proti ambiciózním mladíkům z Vítkovic, kteří ve svém prvním nedělním utkání smetli tabulkově doposud druhý Rapid F-M vysoko 6:0. A byl to soupeř, který už ve 4. min. šel do jednobrankového vedení. O minutu později však po roku R. Štefka celkem překvapivou střelou k tyči srovnal D. Hubeňák. Od této chvíle jsme získali mírnou převahu, ale bylo očividné, že soupeř se na nás dostatečně takticky připravil a chtěl papírovému favoritu co nejvíce znepříjemnit jeho choutky. Ve 14. min. šel po nedorozumění v obranné činnosti znovu do jednobrankového vedení, naštěstí Tlapičky mají v týmu nejlepšího střelce soutěže R. Štefka, který po akci F. Kornety vyrovnal na poločasových 2:2. Druhý poločas začal celkem zostra a na nějakou větší taktiku se jakoby pozapomnělo.V čase 9:32 zahrával trestný kop A. Hubeňák a sváteční střelec P. Grufík jeho projektil tečoval tak šťastně, že skončil v síti překvapeného soupeře. V posledních několika minutách roubáci hráli vabank, a jak už je jejich specialitou, v pěti lidech v poli (bez brankáře) vsadili vše na jednu kartu. To se jim ovšem zjevně nevyplatilo a v 18. min. J. Rumel z půlky palubovky do prázdné brány zvýšil na 4:2. V 19. a 20. min. bylo dílo dokonáno, když nejdříve M. Košica a v samotném závěru M. Střižík vyprovodili soupeře do šaten (možná až trošku krutě) s šestibrankovým přídělem.

V loňské sezóně jsme s tímto soupeřem uhráli celkem 6 bodů. V prvním vzájemném utkání jsme zvítězili 10:6, kdy se prosadil Jan Rumel celkem 7 brankami!!! Další dvě přidal Filip Korneta a jednu Marek Košica. Ve druhém utkání jsme porazili Tequilu 3:1(2:0), kdy branky vstřelili Marek Košica, Jan Rumel a Adam Hubeňák.

První zápas jsme s Rapidem odehráli v ostravské Sareze. Výsledek byl nakonec lepší pro nás, když jsme zvítězili 4:2. Góly šoupli Adam Hubeňák 2, Jan Rumel a Radek Štefek. Ve druhém vzájemném utkání jsme kluky z Frýdku přehráli v poměru 7:4. Tento výsledek se však nerodil lehce! V poločase Tlapičky prohrávaly již 1:4. Zlepšeným výkonem v druhé půli jsme však nepříznivý výsledek otočili a vybojovali 3 body sebe. Góly : Jan Rumel - 3, Filip Korneta - 2, Marek Košica a Adam Hubeňák. Tento dvojzápas opět 6 bodů pro Tlapičky.

První turnaj v KP jsme narazili na nedávno divizního soupeře z Vítkovic. Tento duel jsme vyhráli 5:1 (2:0), branky dávali Jan Rumel - 3, Marek Holub a Filip Korneta. Druhou bitvu jsme sehráli na Sareze. Mladý tým, který se ze všech týmů KP jevil nejvíce futsalově naběhl od prvních minut na palubovku s 5 hráči bez golmana. V tomto zápase nás velice podržel David Hejtmánek, který zlikvidoval hned několik šancí soupeře. Nakonec jsme zvítězili 5:3 (3:2). Tento zápas se však vystřílel Daniel Hubeňák, který se už po zbytek sezóny ani jednou netrefil. Branky: Daniel Hubeňák 2, Adam Hubeňák 2 a Radek Štefek.

K prvnímu utkání nedělního odpoledne nastoupila dvě mužstva, která v tabulce KP figurovala před tímto turnajem na prvním a druhém místě a která doposud neokusila hořkou porážky. Od úvodního hvizdu rozhodčích to byli hráči Slávie, kteří působili futsalovějším dojmem a byli na palubovce ostravské haly Mittalu více vidět. Jejich mírná převaha nedala na sebe dlouho čekat a v 10. min. prudká střela pod břevno skončila v síti Otoupalíkovy svatyně. I poté soupeřovi futsalisté měli navrch a po další chybě v obraně (A. Hubeňák) míč naštěstí jen orazítkoval břevno. Ve 14. min. to znovu zaskřípalo a Slavia se dostala už do dvoubrankového vedení. Až do konce první půle jsme působili zakřiknutým dojmem a nebýt skvělých zákroků našeho gólmana mohlo být skóre utkání pro nás ještě hrozivější. V úvodu 2. pol. se přece jen jakoby začalo blýskat na lepší časy a M. Vicher nebyl daleko od snížení nepříznivého skóre, ale brankář soupeře byl jiného názoru. V 10. min. byl faulován za hranici trestného území již výše zmíněný M. Vicher, dlouze se nerozmýšlel co udělat s míčem a prudkou střelou z trestného kopu snížil na 1:2. Bohužel slibně se vyvíjející průběh byl záhy přerušen zcela zbytečným vyloučení F. Kornety (urážka rozhodčího) a místo očekávaného náporu jsme zuby nehty odolávali početní převaze soupeře. Přesilovku jsme naštěstí přežili, ba co víc, ve 14. min. prudkou ranou k tyči srovnal skóre na 2:2 rekonvalescent A. Hubeňák. Když už se zdálo, že utkání spěje zřejmě k zasloužené remíze, v poslední minutě jsme si vzali (před zahráním rohového kopu) oddechový čas. K míči se postavil A. Hubeňák a po předchozí domluvě s M. Vichrem vymysleli parádu, která se občas se štěstím podaří a zkoprnělí slávisté se k údivu všech přítomných zmohli jen na pohled, jak míč po střele M. Vichra doplachtil do jejich sítě.

Po dvouzápasové přestávce jsme nastupovali proti soupeři, se kterým jsme v loňském ročníku KP v obou vzájemných duelech prohráli. I tentokrát jsme nezačali příliš dobře a po vyrovnané úvodní pětiminutovce jsme prohrávali 0:1. O několik vteřin později nejprve R. Štefek netrefil prázdnou bránu (pouze tyč), ale po samostatné akci si vše napravil a srovnal skóre na 1:1. Z celkem nevinně vyhlížející akce jsme pak v 18. min. zásluhou A. Hubeňáka šli pro změnu do vedení my a stanovili poločasový účet na 2:1 v náš prospěch. Do druhého poločasu vstoupil aktivněji soupeř a hned v 1. min. nastřelil tyč Hanysovy (Otoupalíkovy) brány. Stejnou mincí ve 4. min. oplatil J. Rumel, ale po nedorozumění zadních řad v 7. min. Top Dogs srovnal skóre. Z naší strany pak byla k vidění řada nepřesností a váznoucí kombinace. V 10. min. se valil útok tří Tlapiček proti jednomu hráči soupeře, ale zase z toho nebylo nic. To už bylo moc zejména na J. Rumla a ve 13. min. nejprve orazítkoval břevno a o chvíli později se přece jenom poprvé v nedělním odpoledni prosadil. Soupeř se však nevzdával a nebýt opět několika skvělých zákroků našeho gólmana, toto těsné vedení bychom zřejmě obtížně udrželi.

K poslednímu nedělnímu utkání jsme nastupovali proti soupeři, se kterým jsme v loňském ročníku KP rovněž nebyli moc úspěšní a získali s ním pouhý bod. Úvodní desetiminutovka byla oboustranně otevřená a k vidění byl zejména útočný futsal. Do listiny střelců se poprvé zapsal do té doby celkem nevýrazný J. Rumel. Globtec ovšem za minutu srovnal a po chybě zadních řad šel dokonce 2 min. před koncem l. půle do jednogólového vedení. Toto vedení však netrvalo dlouho a v poslední minutě A. Hubeňák levačkou přízemní střelou vyrovnal. Začátek druhého poločasu vyzněl spíše pro soupeře, který nejprve opětovně (pokolikáté už?) orazítkoval břevno a o chvíli později šel do jednogólového vedení. Chléb se začal lámat v 7. min., když nejdříve vyrovnal důrazný R. Štefek a o 2 minuty později dosud málo viditelný M. Vyvial předvedl supersólo a na jeho konci byl opět R. Štefek a rázem to bylo 4:3 v náš prospěch. V 10. a 12. min. přidali další fíky D. Hubeňák a J. Rumel na což Globtec už stačil jen jednou reagovat. V poslední pětiminutovce se trefili ještě M. Vicher, R. Štefek, M. Košica (bohužel až na asi pátý pokus) a hřebíček do ostravské rakve zatloukl A. Hubeňák, když vyslyšel přítomné diváky ke vstřelení kýžené desítky.

V neděli 7.11. začala na sportovní hale v Příboře 3. třída NJ. Hned z ostra se předvedla rezerva Hukvald, které hrají krajský přebor a vytvořili tak nový rekord soutěže. V prvním zápase rozstříleli Top Dogs B 11:3 a v tom druhém Kamarádský Kyblík dokonce 19:2 a tím pádem mají skóre 30:5. Zřejmě je to slušný oddíl a pokud to půjde dál tímhle tempem budou mít kluci z Hukvald na konci sezóny přes 200 vstřelených branek.

Plný počet bodů si kromě Hukvald připsala i rezerva Kuny Teamu, která porazila Bílé Anděly z Vlčovic 6:2 a i RIFC Drivers těsně 4:3. Zřejmě jim přechod z frýdecké soutěže svědčí neboť nyní mají na svém kontě pouze o bod méně, než za celou minulou sezónu. Dalším týmem v čele je Chupaderos Štramberk, který porazil nejprve nováčka z Vražné 6:3 a poté i Javor Borovice 4:2.

Zdroj:  www.futsal-sport.cz

S několika novými tvářemi v sestavě jsme nastupovali k prvnímu sobotnímu utkání KP a to tentokrát v bílovecké SH. A hned v úvodu je třeba uvést, že začátek moc nenasvědčoval tomu, že zápas nakonec skončí dvouciferným rozdílem. Po úvodní oťukávací desetiminutovce se skóre poprvé měnilo až ve 12.min., kdy jeden z noviců M. Vyvial nezištně přihrál R. Štefkovi a ten s přehledem zavěsil. Soupeř sice obratem srovnal skóre, ale po trestném kopu F. Kornety jsme šli opět do vedení, které jsme až do konce utkání pouze zvyšovali. V rozmezí 16. až 19. min. první půle jsme nasázeli soupeři další čtyři branky (postupně R. Štefek, M. Vyvial, J. Rumel, M. Košica) a „do šaten“ jsme odcházeli už s pětibrankovým náskokem. I ve druhém poločase bylo zřejmé, kdo je v tomto utkání pánem na hřišti a po samostatné akci F. Kornety se skóre znovu měnilo v náš prospěch. Určitá ztráta koncentrace zřejmě způsobila, že Dravci z Benešova během jedné minuty snížili na 7:3, ale to bylo z jejich strany v tomto duelu vše. Soupeř (vědom si své beznadějné situace) se pokoušel v poslední desetiminutovce opakovaně o „hru bez brankáře“, ale to byla voda na tlapičkovský mlýn. Brankami M. Vichera (2x), T. Černíka a J. Rumla se náskok opět zvýšil a poslední třešničky na dortu si nechal pro sebe R. Štefek, když svými dalšími třemi góly stanovil konečný gólový účet a navíc se vyhoupl do čela tabulky střelců krajského přeboru.

Ke druhému utkání jsme nastupovali gólově nabuzeni proti soupeři, který v loňském ročníku KP obsadil solidní 5. místo. Začátek byl opět v naší režii a byla to „kozlovická posila“ M. Vyvial, který střelou ze střední vzdálenosti poslal Tlapičky do vedení. Soupeř ale nelenil a o chvíli později srovnal skóre. Dá se ale objektivně říct, že jsme v té době byli lepším mužstvem a měli mírně navrch. To se v plné nahotě projevilo v druhé polovině hrací doby l. poločasu a postupně F. Korneta a M. Vicher dvakrát rozvlnili síť soupeřovy svatyně. M. Vicher byl v té době zřejmě při střelecké chuti, ovšem jeho další střela neskončila v síti soupeře, ale ve vlastní síti – inu i to se stává. Hned v úvodu druhého poločasu se trefil (v sobotu skvěle hrající) M. Vyvial a když o něco později se poprvé v pivovarnickém dresu trefil další novic M. Střižík, rázem tu bylo vedení o tři branky. „Bažantům“ to ale zřejmě nestačilo a po nejkrásnější akci (zřejmě celého hracího dne) byla radost pohledět na závěrečný Poborského dloubák v podání M. Vyviala, který vyškolil nejen soupeřovy zadáky, ale i samotného brankáře. Ke konci zápasu se ještě trefil T. Černík a závěrečnou tečku udělal soupeř kosmetickou úpravou na 7:3 v náš prospěch.

K poslednímu sobotnímu utkání jsme nastupovali proti „nováčkovi“ soutěže, se kterým jsme se ale již potkali v minulosti v okresním přeboru. Tak jako v obou předcházejících zápasech jsme šli do vedení (T. Černík), radost však netrvala dlouho a soupeř obdobně vyrovnal. Postupně jsme převzali otěže zápasu do svých rukou, ale „oslabený“ soupeř (někteří hráči se přesunuli k mistrovskému fotbalovému utkání) hrál velice pozorně moc nám toho nedovolil. Přestože jsme si vypracovali několik nadějných příležitostí, byl to paradoxně soupeř, který mohl jít z rychlých brejků do vedení. Převaha Tlapiček pokračovala i ve druhém poločase a byl to R. Štefek, který přece jenom poslal naše barvy do jednogólového vedení. V čase 9:58 však bylo srovnáno - ba co víc - na světelném ukazateli nejenže svítily dvě dvojky, ale na naší straně se „červenala“ jasně zářící pětka. Bylo tedy jasné, že každý další faul bude znamenat stav nejvyššího ohrožení. Od tohoto okamžiku se soupeř očividně snažil hrát tak, abychom se vyfaulovali, ovšem naší dobře organizovanou taktickou hrou se mu nějak nedařilo. Navíc 2 minuty před koncem zápasu se po přihrávce R. Štefka opět zaskvěl M. Vyvial a strhl vedení na stranu Tlapiček. Hráči z Oder v zoufalé snaze o vyrovnání si přece jen vymodlili 6 akumulovaný faul, jenže penaltová střela skončila za brankou v ochranné síti.

Krátce po osmé hodině ranní začal v neděli náš první zápas nového soutěžního ročníku 2010/2011 a to proti nováčkovi soutěže KP. V našich řadách se objevilo hned několik noviců (Otoupalík, Velart, Černík) a spolu s neznámým soupeřem se tak dalo od utkání očekávat cokoliv. Po oboustranně opatrném začátku jsme to byli my, kteří jsme zásluhou J. Rumla (po skvěle zahraném trestném kopu F. Kornety) šli v 7. min. utkání do jednobrankového vedení. O tři minuty později to bylo ještě veselejší, když po samostatné akci zvýšil M. Košica už na 2:0. O něco málo později však došlo k první zajímavé situaci (ovšem ne pro nás), když po faulu obdržel žlutou kartu D. Hubeňák. Následoval trestný kop, Daneček podle mínění rozhodčího vyběhl ze zdi dřív než povolují pravidla a po druhé žluté kartě se poroučel ze hřiště. V přesilovce se soupeř snažil, ale nastřelil pouze jednou břevno Otoupalíkovy svatyně. V rozmezí 16. až 17. minuty však došlo k nečekanému výpadku a Fifejdy dvěma slepenými góly nejenže srovnaly skóre, ale navíc opět orazítkovaly (naštěstí) jenom břevno. Úvod druhé půle byl ve znamení hrubé chyby F. Kornety a opět se zatřásla branková konstrukce. V 30. min. byl soupeři vyloučen hráč v poli, ovšem naše přesilovka byla nezzubá a tím i bez gólového efektu. Naopak po další nastřelené tyči to nevypadalo s naším herním projevem vůbec dobře. 5 minut před koncem zápasu se však štěstí usmálo na Tlapičky a kdo jiný než J. Rumel zvýšil na 3:2. Soupeř se pokusil být úspěšný při „hře bez brankáře“, ale naštěstí se mu to nepovedlo.

Ke druhému utkání jsme nastupovali proti nevyzpytatelnému soupeři, se kterým jsme v loňském ročníku KP sváděli velice vyrovnané souboje. V 5. min. se poprvé v kariéře zapsal mezi střelce T. Černík a polovysokou střelou podél brankáře poslal Tlapičky do vedení. Šancí na obou stranách bylo pramálo, hrálo se v poklidném tempu bez nějakého většího vzruchu. Až v 17. min. se věrní (i nevěrní) fanoušci Tlapiček dočkali a po „supervýhozu“ gólmana a „superpřihrávce“ J. Rumla zvýšil R. Štefek na 2:0. Začátek druhého poločasu byl ve znamení naší opatrné hry a bylo vidět, že dvougólový náskok by mohl být dostačující a nebylo třeba někam spěchat. Opak byl ale pravdou a stejně jako v prvním utkání dvougólový náskok byl v rozmezí 30. až 35. min. vymazán a začínalo se znovu. Oproti prvnímu utkání se však skóre už nezměnilo, i když nějaké šance byly na obou stranách.

Po jednozápasové pauze nás čekal soupeř, který v konečné tabulce loňského krajského přeboru obsadil 7. místo. Jak se později ukázalo, byl to ovšem zřejmě „nejlehčí“ soupeř nedělního turnaje. V 6. min. po rychlém brejku stanul tváři tvář gólmanovi R. Štefek a poprvé rozvlnil síť. Až do 15. min. to bylo celkem poklidné utkání s minimem šancí na oboru stranách. Poté však po přihrávce P. Grufíka přes půlku hřiště J. Rumel zvýšil na 2:0 a ani ne o minutu později byl rozdíl už zase pouze jednogólový. V úvodu druhého poločasu byl podruhé v zápase úspěšný novic T. Černík (pěkná individuální akce zakončená pravačkou do šibenice) a o pár minut později po přihrávce P. Grufíka zvýšil už na 4:1 J. Rumel. Soupeři zřejmě začaly docházet síly a po další hrubce v obraně a přihrávce R. Štefka to byl velice agilní T. Černík a zvýšil už na čtyřbrankový rozdíl. Unavení ostravští borci ještě stihli vstřelit jednu branku, ovšem konečné slovo patřilo R. Štefkovi, když stanovil konečný účet na 6:2 pro Tlapičky.